Obezitogenní prostředí

Kojenecká láhev

Z lahve kojenec přijme průměrně o 20 – 30 % větší objem mléka. To je o 10-15 % více energii než plně kojené dítě. Důsledkem toho mohou mít děti na umělé výživě vyšší hmotnost než jejich plně kojení vrstevníci. V konečném důsledku může být devítiměsíční plně kojený kojenec o 400 g a dvanáctiměsíční o 650 g lehčí než jeho rovnocenný vrstevník na umělé výživě.
Kojenecká láhev zavedená v raném kojeneckém věku, v batolivém období dvojnásobně zrychluje vyprázdnění obsahu láhve nebo hrnku v 71% oproti kojenecké láhvi zavedené v pozdějším věku. Kojenecká láhev porušuje přirozeně proměnlivou energetickou dodávku a ústní senzitivitu. Používání kojenecké láhve nad 1 rok věku porušuje autoregulaci celodenního energetického příjmu v rozmezí 12 %.

Omezování pohybu

Zdravý novorozenec se rodí s přesně nastaveným pohybovým programem, který bude v kojeneckém a batolivém období postupně objevovat. Základním pravidlem je nebránit mu ve volném pohybu, ale ani ho k němu nevybízet. Určitě se nedoporučuje dětem kupovat chodítka. Pokud už dítě stojí, nevodíme ho za ruku. Na všechny pohybové vzorce si musí totiž přijít samo, aby nedošlo k poruše opěrného aparátu.
Batolecí období není o batolení, ale o chůzi. Ta se může zdát někomu banální, ale jedná se o nejkomplexnější a nejharmoničtější pohyb. Batole musí vyzkoušet všechny formy překonávání vzdálenosti, tj. lezení, skok, běh a chůzi.
V roce 2001 Americká pediatrická akademie a v roce 2004 Česká pediatrická společnost JEP ( odkaz ne doporučení) vydaly jednoznačné stanovisko doporučující stažení „chodítek“ z prodeje. Používání chodítek může vést k poškození zdraví dítě. Dokud dítě nemá vytvořen svalový korzet a není ukončen vývoj přirozeného zakřivené páteře hrozí mu riziko patologického zakřivení páteře, asymetrické pohyby dolních končetin, nedostatečný vývoj obranných reflexů při pádech a vyšší riziko úrazů.

Klimatologie

Tepelně neutrální prostředí domácností vede paradoxně k tlaku na podchlazení kojenců. Neutrální tepelná pohoda po porodu klesá pozvolna a nastavuje se koncem prvého roku věku. K vyrovnání tepelného rozdílu slouží kompletní sestavy novorozeneckých, kojeneckých a batolecích oblečení, které udržují jeho individuální tepelnou pohodu. V současné době podle módy z těchto sestav rodiče vyřazují v novorozeneckém období zavinovačky, košilky a čepičky, v kojeneckém období bavlněné domácí čepičky, tílka a dupačky nahrazují nepraktickými kalhotami a košilemi pánského střihu.
Zvýšené vyzařování energie zejména přes nedostatečnou vlasovou pokrývku hlavy vede k zvýšení základního metabolismu a nutnosti zvýšeného příjmu energie. Zvýšený příjem energie daný větším objemem vypitého mléka přivádí do těla větší množství cukrů, tuků a vede i k přejídání bílkovinami. Zvýšený příjem bílkovin vedle funkčních trávicích obtíží vede k mohutnému růstu, který vede ke zvýšení základního metabolismu, zvětšení vyzařovací plochy a celý cyklus se podporovaný kojením dle libosti uzavírá. Okolo 3. – 6. měsíce kojence trpí matky bolestí zad z ošetřování jeho nad hmotnosti.

Marketing

Lidský genetický kód a základní principy výživy zůstávají při epidemii obezity stále stejné a k běžné orientaci v zdravém životním stylu v kojeneckém věku by měly vystačit. Od 80. let ale došlo v kojeneckém věku k výraznému civilizačnímu posunu – od bavlněných plenek, zásypu, kravského mléka, tělového oleje a rybí masti k rozvoji mohutného průmyslového kojeneckého sektoru. V jeho produktech se neorientují nejenom rodiče, ale díky překotnému vývoji ani profesionálové.
Nejistoty způsobené pocitem dezorientace v rodinných a pediatrických doporučeních a hormonální nerovnováhy kojících matek využívá cílený marketingový tlak v prosazování jinak nepřijatelných zájmů. Využívání hesel vše nejlepší pro vaše dítě, vzorná matka a usměvavé batole s nadváhou v růžovém světě útočí cíleně na celou rodinnou jednotku.

Cukr a sůl

Minimálně do konce prvního roku věku se jídlo nepřislazuje, nesolí a nekoření, protože vlastnosti přídavků přechodné stravy mění celoživotní chuťové upřednostňování. Chuťové preference se nastavuje ve vztahu ke sladkému, slanému a energetickému obsahu, o které rozhoduje obsah tuků. Toto nastavení vývojově rozhodovalo o možnostech přežití ve vztahu nepříznivým životním podmínkám.
Pokud kojenecký růst v přechodné stravě probíhal na neobohacovaných příkrmech (čerstvá strava neobsahuje navýšené množství cukrů, soli ani tuků) – jsou přírodní podmínky příznivé a není nutné je chuťově upřednostňovat. Pokud se doplňují (jednoduché cukry ze zásob medu, řepného cukru a složené cukry ze skladovatelných příloh: obilí, brambory, rýže, kukuřice a tuky z domácích zvířat), byly přírodní podmínky nepříznivé a je výhodné je dlouhodobě upřednostňovat.
Naprogramování k slané chuti předpokládá, že v čerstvých potravinách je malý obsah soli. V případě zvýšeného příjmu soli v přechodné stravě se upřednostňují zdroje ze zásob a pro budoucí přežití je výhodné ji zvyšovat. Tento mechanismus se stává nevýhodným v případě snadné dostupnosti soli. Každá matka chce pro své dítě to nejlepší a zároveň nejchutnější a pokud sama byla nastavena na slané chutě, svému kojenci bez důrazného upozornění nabídne taktéž přisolený přídavek, který se do budoucna stává rizikovým faktorem vysokého krevního tlaku.

Jednorázové plenky

Používání jednorázových plen ve spojení s prodloužením mateřské a rodičovské dovolené může vést k tlaku a následnému přejídání kojenců zejména u starších prvorodiček. Čas, který vybyl díky vyřazení vyváření, sušení a žehlení velkého objemu bavlněných plen, věnuje kojencům v modelu vysokého pracovního nasazením.
Zodpovědné matky jsou systematicky vedeny k soustředění se na projevy kojence, ale obtížně rozpoznají jeho negativní reakce. Nejčastější a pochopitelnou odpovědí na pláč mezi kojeními bývalo opruzení. V současné době použití jednorázových plen s vysokou absorpční schopností zabraňuje jeho rozvoji a tím pádem vymizela i univerzální odpověď na neutěšitelný pláč. Kojenecký pláč je prvním volním projevem a pohybem, který se kojenec naučí ovládat a kterým může i projevovat své potřeby pohybové aktivity.
Pláč ale vyvolává v dospělých stresovou a v hormonálně modifikované psychice matek poplachovou reakci, která vede k okamžitému zkratkovitému řešení – krmení.Příjem stravy spustí vrozený ústní reflex, který představuje v raném období univerzální uklidnění. Navýšený příjem mléka nad normální potřebu vede k rozvoji funkčních bolestí břicha, pláči a uzavření cyklu přejídání. Okolo 2. – 4. měsíce kojence trpí úzkostná matka únavovým syndromem a syndromem vyhoření.

Střevní mikroflóra

U dospělého jedince má osídlení střev metabolickou výkonnost odpovídající jaternímu metabolismu. Střevní bakterie se podílí na vstřebávání živin a její skladba je významně ovlivňuje. Vývoj střevní mikroflóry kojence se odehrává v prvních letech života a její skladba se po prvních letech zásadně nemění. Za běžných podmínek je zdrojem osídlení novorozence při průchodu porodním kanálem rodička a je proto vhodná úprava její střevní mikroflóry před porodem.
U nás se však 30% dětí rodí z císařského řezu a tyto děti mají při nepříznivém osídlení zvýšené riziko nevhodné výkonnosti střevních bakterií. Možností úpravy jeho dpovídajícího osídlení představuje mateřské mléko, v kterém se vedle žádoucí prebiotické podpory vyskytují i bakterie přenesené ze střeva matky. Probiotika u kojící matky následně můžou vést k podpoře střevní mikroflóry i u kojence.

Zpět na faktory způsobující nadváhu